Domů

Díky počasí nabrala naše zpáteční cesta rychlé obrátky. Původně jsme se ještě chtěli cestou zdržet, ale nakonec jsme rychle přefrčeli i Francii. Zastavíme někdy příště 🙂. 

Kolem Bordeaux to ještě vypadalo docela nadějně. 

Za Saint Ferme se ale zatáhlo, nejdřív déšť, pak se přidal sníh a nakonec regulérní chumelenice... 

Zastavili jsme ještě za světla v Bourg Lastic a bylo to jak v bílém království, 20 centimetrů sněhu a držel! Mít běžky, mohli jsme vyrazit 🙂. 

Běžky jsme neměli, pohorky byly hluboko zahrabané v kufru, ale topení topilo a Intermarché u vsi bylo dobře zásobené, tak nám nic nechybělo. 

Ráno všechno zmrzlé a sníh neubýval, až teprve před Mulhouse se místo sněhu ukázal déšť. Místo na spaní jsme si našli pěkné, s výhledem na rybník Michelbach. Ale večerní procházka byla spíš pro vodníky🙂. 

Další den jsme ale dorazili domů za sluníčka a i doma už to konečně kvete! 

Před sebou máme celé jaro a za sebou dva měsíce na cestě a téměř 8 000 kilometrů. Portugalsko opět nezklamalo, pěkně jsme se ohřáli, užili si sluníčka a jarní přírody. 

Viděli jsme spoustu krásných mist, ale i mnoho opuštěných a vybydlených domů i továren.

Vyhýbali jsme se velkým městům, takže jsme poměrně často byli bez signálu. 

Algarve máme prozkoumané křížem krážem, ovšem oproti předchozí návštěvě hodně ubylo míst, kde se dá přespat. U moře to jde jen výjimečně a podle Park4night všude vybírají pokuty. Podle značek se obytňáky přes zákazy vjezdu pořádně k moři ani nedostanou, jen osobní auta (ještě že máme vlastně taky osobní auto🙂). Ovšem kampeři to ve dne moc nedodržují, asi spoléhají na hodné policisty, ale v noci zmizí neznámo kam (asi do kempu? 😀) jako dým... 

Dostatečně daleko od moře se dá přespat bez problémů, na krásných místech a v klidu. 

Poznali jsme nová výborná jídla, třeba alentejskou polévku nebo migas (chlebová směs s masem), jídlo je dobré všude a hospoda nebo restaurace je taky i v té nejzapadlejší vesnici, místní jsou asi zvyklí chodit na oběd pravidelně. A rozhodně neřeší dobu oběda, kolikrát v poledne mají dokonce ještě zavřeno, takže druhá hodina odpolední je v podstatě ideální čas (ve Španělsku je i to ještě docela brzo😀). No a víno je dobré všude, stačí ve džbánku nebo karafě "vinho da casa" a nemůžete se splést. 

Objevili jsme další nová místa a tentokrát se obešli zcela bez dálnice, zato nezpevněných cest přibylo. Bohužel také přibylo opuštěných a zarostlých domů, které si postupně příroda bere zpátky. 

Prošli jsme podstatnou část dálkové trasy Rota Vicentina i část Via Algarviana a projeli křížem krážem téměř pusté vnitrozemí Alenteja.

A určitě se vrátíme 🙂...