V dolíku

 Pod nejvyšší horou Monchique, Foíou, jsme nakonec strávili dvě noci a na závěr jsme nezapomněli zamávat cyklistovi na vrcholu, aby nám objednal lepší počasí, protože tady na kopci věčně sedí mrak🙂.  Doprošli jsme si městečko Monchique, dokonce i s výborným obědem, divočákem s kaštany a jehněčím, a ještě lepším desertem tarte de alfarroba com limao (karobový koláč s citronem). A okolí jsme ještě důkladně prozkoumali...  Objevili jsme spoustu "produktů" v různém stadiu zralosti (pomeranče, citrony, mučenky, rajčenky, kapustu, salát i cibulku, avokádo..) a dokonce i kvetoucí slunečnici! V únoru!  Z Monchique jsme se přesunuli korkovým hájem a eukalyptovým lesem do Marmelete a okolí, které jsme také důkladně prozkoumali, kilometry pěkně nahoru, dolů...  Lidí velmi málo, spousta opuštěných domů a hromady korku, vesnice Marmelete docela sešlá, ani jídlo se nepodařilo ulovit, ale domácí "šmakuláda" s výhledem na Fóiu neměla chybu.  V neděli jsme z hor zamířili z...

Rotu Vicentinu jsme téměř celou prošli, a protože jsme stále na Algarve, proč pořádně neochutnat další dálkovou trasu Via Algarviana? Dali jsme se tedy do toho...  https://viaalgarviana.org/ Určitě i tahle trasa za to stojí, ale ta nejlepší místa jsou přece jen spojena nudnějšími úseky, třeba i po silnici (pravda, aut po těchhle silničkách moc nejezdí, kolikrát jsme nepotkali žádné 🙂). Na druhou stranu je se třeba připravit na krajinu opuštěnou a divokou a na některých místech i na brodění potoků a říček, teď v únoru místy až ke kolenům.  Naštěstí tu není žádná zima, takže se to dá v pohodě, jen se člověk stále zouvá. A hůl se v proudu na kluzkých kamenech určitě hodí. V neděli jsme například brodili hned šestkrát, ale stálo to za to.  Objevili jsme tak zcela náhodou úžasné místo, kam se chceme určitě ještě vrátit. Léčivé termální prameny Fonte Santa uprostřed opuštěného údolí jsou opravdu magické místo. Protože nikde nebyla ani noha a jediný člověk, který byl ochoten br...