Estonsko a Hledači jantaru
Plavbu trajektem jsme zdárně přežili. Nocoviště jsme měli vyhlédnuté jen pár set metrů vedle přístavu, ovšem najít o půlnoci opuštěné místo na spaní nebylo úplně jednoduché. Naštěstí jsme nezapadl do žádné louže, ani neskončili v moři. Naopak, skončili jsme celkem dobře, z jedné strany kotvila Aida, ohromný lodní kolos, z druhé svítila (a bohužel taky rámusila) přímořská diskotéka. Ranní pohled z okna ale všechny noční nejistoty zahnal. Bohužel nezahnal déšť, který střídavě bubnoval a bušil do střechy. A nezahnal ani koupající!!! se a procházející se Estonce. Takže jsme raději zvedli kotvy a jeli hledat parkoviště, že kterého bychom mohli vyrazit na prohlídku Tallinnu. To se ovšem ukázalo docela jako problém. Lilo jako z konve, všechna parkoviště placená, ale parkovací automaty nikde. Když už jsme to téměř vzdali, podařilo se nám konečně zaparkovat i najít, kde se platí. Bohužel 6 euro, co jsme měli v mincích, na moc dlouho nestačilo, i když jsme oželeli oběd, Tallin by si zaslouži