V dolíku

 V květnu je krásně všude a nejkrásněji doma na zahradě. Ale člověku to nedá a chce vidět i zahrady jiné 🙂. Proto jsme na pár dní zase vyrazili do světa. Cesta do Holandska nás vedla přes Frankfurt nad Mohanem, takže první byla na řadě botanická zahrada Palmengarten ve Frankfurtu. Příjezd od dálnice byl v pohodě, parkování trochu napnuté, protože parkovací automat nechtěl vůbec spolupracovat. Ale stálo to za to 🙂.  Pivoňky, rhododendrony a dokonce i část růží v plném květu! Den jsme zakončili báječnou chřestovou večeří pod lipami na dvoře německého mlýna, na který jsme narazili pouhou náhodou při hledání nocoviště (Restaurant in der Freimühle, https://mapy.cz/s/kajululeka).  Místo na spaní bylo jen o necelé 2 km dále, pěkné, ale ráno na blízké silnici jedno auto za druhým, takže docela rambajz...  Další zastávka, a setkání s "bruseláky" u oběda, byla plánována ve vsi Lottum, proslulé svými růžemi. Oběd byl nakonec v hranolkárně, všude jinak jen samá kavárna a restaurace jen

Tak jsme zase zpátky v dolíku 🙂. I když vlastně ne úplně, Bahňásek musel zůstat u vrat, spodní louka je tak podmáčená, že bychom museli mít ponorku a ne auto, na tohle už ani Bahňásek nestačí... Dokonce už ani soused s traktorem tam radši nejezdí😁.  Zato kačenám se to moc líbí, hned po příjezdu nás uvítaly, bydlí na jezírku a teď už žerou z ruky. I Mája je spokojená. A nás čeká jaro a zahrada!  Na cestě jsme byli 58 dní, ujeli jsme kolem 4 000 kilometrů, nachodili spoustu kilometrů i pěšky, tentokrát ale mnohem více po městech. Navštívili jsme 18 památek UNESCO, většinou plných lidí a X míst jen tak, kde bylo možná stejně hezky, jen lidí méně😁.  A poznali jsme, že existují dvě Itálie.  Možná při letmé návštěvě turistických center není ten rozdíl tak patrný, ale když projíždíte pěkně pomalu celou Itálii až na nejjižnější jih po jedné straně a po druhé zase na sever, je to velký rozdíl. V čem? V hromadách odpadků, v množství rozpadlých a neudržovaných domů, restaurací, ale i továren a