V dolíku

 Dnes žádná dálnice! Pěkně vyhlídkovou turistickou silničkou hlubokým údolím. Místy sice uzounkou na jedno auto, takže potkat takový tirák s vlekem s kládama - nic moc... No a k tomu jízda vlevo... Krajina ovšem nádherná! Zastavili jsme v městečku Melrose s opatstvím Melrose Abbey, kde je pohřbeno srdce skotského krále Roberta Bruce. Bohužel kolem celé stavby je plot, takže vstupné bylo jen za podívání z venku...  Naštěstí Melrose bylo pro nás i východiskem na další túru na Eildon Hills. Kopce jako hrom...  Na téhle úžasné lavičce seděla skotská turistická babička... a poslala nás zcela na opačnou stranu🙂. Ale my se nedali a vrchol stejně zdolali! Jen jinudy...  V Melrose jsme jako odměnu navíc objevili, zcela mimo plán, dvě utajené zahrady.  Byl i první skotský oběd 🙂. S polévkou, velkým hrncem kafe a dezertem, už jsme rovnou i po večeři 🙂.  Odpoledne jsme ještě hned vedle navštívili Abbotsford house, dům Waltera Scotta.  "Domeček" jak z pohádky 🙂.  A v zahradě jsme vidě

 A jsme tady!!! Chvíli to tedy trvalo, cesta byla úmorná a dlouhá, narvané nudné dálnice. Ale jsme tady! Tak trochu jako exoti🙂. Po vylodění v Doveru jsme, až na jednoho Ira a jednoho Scota, až do této chvíle neviděli žádné jiné auto než s britskou značkou... Ráno jsme opustili Lake District, tam by se taky pěkně chodilo! A před hranicemi Skotska jsme ještě zastavili u Hadriánova valu, který postavili Římané na obranu proti barbarům ze Severu. Tohle z něho zbylo...   A takhle to kdysi vypadalo🙂. A pak už konečně Skotsko a první výšlap. Grey Mare's Tail. Krásně jsme zaparkovali, večer tu už i zůstaneme, a hurá do kopce, kolem vodopádů nahoru k jezeru. Hodně mi to tu připomnělo Norsko. Podobná krajina a podobné bláto 😁. https://mapy.cz/s/guculakedo

Noc byla jako doma, večer sem tam jelo auto a zdálky hrála muzika, v noci pak ticho a soví houkání. Dopoledne jsme krásně našli přístav v Dunkerque, koupili jízdenky a přesně v poledne už jsme najížděli na trajekt do Doveru. Cestou jsme i zvládli oběd a přesvědčili se, že bílé útesy doverské jsou opravdu bílé. A konečně Anglie! Tedy zpočátku nic moc, směrem na Londýn a skoro dokola a pak dál, 350 kilometrů po jedné z nejnudnějších dálnic, co jsme kdy jeli, a ještě k tomu vlevo. Zajímavé byly jen cedule na odbočení, názvy míst, které člověk zná jen z knížek. Ale naším cílem je Skotsko, tak se nesmíme nechat moc rozptylovat, protože jinak bychom tam ani nedojeli 🙂. Ale odpoledne jsme konečně dálnici opustili a zastavili přece jen o něco dříve. Přímo u řeky Severn, hned se mi vybavil mnich Cadfael z detektivek od Eliss Peters. A stihli jsme i první anglickou procházku kolem řeky,  arboreta a vesničky Upper Arley.  Ovšem bez signálu... V noci ticho jako v kostele, jen ráno na řece řvaly k