V dolíku

 Dnes nás čekal přesun zpět směr Bari, zítra večer nás bude dvakrát víc 🙂. A dnešní plážové místo se ještě bude hodit za týden!  Frčeli jsme tedy kus po dálnici na sever, než jsme odbočili směrem na Civitu, albánskou vesnici u kaňonu Raganelo, kde byla zastávka na oběd, antipasti a tagliatele s hříbky, zeleninovou polévku a překvapivý dezert "baba", tipovala jsem na bábovku, ale byl to hodně opilý punčák😁.  Po obědě došlo samozřejmě i na procházku.  Další zastávkou bylo Craco, místo osídlené Řeky už kolem roku 540 před naším letopočtem a v roce 1276 mělo i vlastní univerzitu.  Nynízale zcela opuštěné město duchů, ze kterého prý odešel poslední člověk v roce 1980, ale opouštět ho lidé začali už na konci 19. století.  Ale někdo tu přece jen žije 🙂.  Teď jsme tu zůstali i my a zase po delší době konečně došlo i na večerní procházku. Všechno tu už krásně kvete, jsou tu staré ohromné olivy a dokonce jsme našli a ochutnali i divoký chřest, který tady Italové houfně sbírají 🙂. 

 Ranní procházka po pláži s výhledem na Taorminu byla tentokrát jen krátká. Po kamínkové pláži se moc dobře nechodí, mušličky tu nejsou široko daleko, a my máme být na apríla v Bari, takže jsme ráno radši vyrazili hned dál. Tedy vlastně jen o kousek, zlákala nás odbočka na Forza d'Argo a nelitovali jsme. Vesnička maličká , útulná , klid a mír skoro bez lidí. Pak už jen Messina a trajekt zpět na pevninu, kde byla naplánovaná další zastávka ve Scille. A dokonce jsme stihli i oběd! Samé rybí pochoutky... A co dál? Šup na dálnici a teď už jsme na pláži kousek od letiště Lamezie Terme🙂.  Dnes jsme se tedy vlastně rozloučili se Sicílií. Rozhodně z ní máme lepší pocit, než z Jaderského a Jižního pobřeží Itálie, alespoň co se týká odpadků, bylo jich i tady dost, ale přece jen o něco méně než na pevnině. S parkováním byl ale větší problém, pěkných míst pomálu a špatně se hledají. Přesto nám Sicílie trochu připomínala Madeiru, hlavně svými skalnatými prudkými svahy a políčky a také spoustou

 Když je něco úplně nej... je lepší se tomu vyhnout 🙂. Dnes byla v plánu Taormina, jedno z nejkrásnějších měst Sicílie. Bohužel si to v průvodci asi přečetli úplně všichni, protože tolik aut jsme za celou cestu naposled potkali v Sirmione u Lago di Garda, a to byla navíc neděle! Zaparkovat nebylo kde, už to vypadalo, že to vzdáme, když jsme se tak zamotali, že jediná cesta byla na podzemní parkoviště... Max. výška 1,90 m, délku radši ani nepsali, no pro naše autíčko na milimetry... Řecké divadlo s výhledem na Etnu je nejen fotogenické, ale má i úžasnou atmosféru. A kdysi prý vypadalo nejdříve takhle: A potom i tak: Zvládli jsme i výborný oběd v restauraci se správnou italskou prázdninovou atmosférou.  Taormina je opravdu krásná, ale drahá. A nedokážu si ani  představit, jak to tu musí vypadat v sezóně... Už teď jsme pláže museli vynechat, protože nebylo, kde parkovat.  Pozor! Tohle je výloha cukrárny! Marcipánové ovoce je místní specialita🙂.  Z parkoviště jsme naštěstí vyjeli bez úho